Zdeněk Svěrák převzal ve Varech Cenu prezidenta festivalu

Filmový a televizní scenárista, textař, spisovatel a herec Zdeněk Svěrák převzal na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech z rukou Jiřího Bartošky Cenu prezidenta festivalu za přínos české kinematografii.

Diváci v Městském divadle zhlédli komedii Vrchní, prchni! z roku 1980, kterou v kinech vidělo 1,5 milionu diváků; další miliony přilákala při reprízách v televizi. Natáčela se i v tomto lázeňském městě. Honička číšníků kolonádou je ve snímku Ladislava Smoljaka, k němuž Svěrák napsal scénář, legendární.
 
"Posaďte se," vyzval Svěrák tleskající a stojící publikum, když ocenění převzal. Poděkoval Bartoškovi, že když se rozmýšlel, kterému "přezrálému filmového tvůrci" daruje překrásnou slečnu se zeměkoulí v rukou, zvolil jeho. Když se ohlížel po 40 letech, co se tímto řemeslem zabývá, uvědomil si, že nemůže zapomenout na ty, které potkal a bez nichž by tu nestál. Jmenoval především Ladislava Smoljaka, ale i Oldřicha Lipského, Jiřího Menzela a další kolegy včetně svého syna Jana, režiséra.
 
"Počal jsem ho naprosto nezištně, aniž bych tušil, k čemu mi to jednou bude dobré," uvedl. Přiznal, že filmy, na kterých se podílí, jsou útěšné, což způsobilo jeho založení i pocit, že bezútěšnosti je v životě dost. "V humoru se rád pohybuji mezi veselostí a mrzutou stránkou lidského života," upozornil. Když se to udělá poctivě, tak z toho poslání filmu samo vyleze.
 
"Největší odměnou pro mě je smích. Když se smějeme, tak jsme na několik vteřin naprosto šťastni - asi jako pes. Proto mám smích rád a vyhledávám ho i v životě. Ve svém věku si myslím, že humor je jedinou důstojnou obranou předem ztracených pozic," dodal Zdeněk Svěrák.
 
Filmy podle jeho předloh byly třikrát nominovány na Oscara: poprvé to byla veselohra Vesničko má středisková (1985, režie Jiří Menzel) a podruhé Obecná škola (1991, režie Jan Svěrák) a následně Kolja, který Oscara v roce 1997 získal. Svěrák se proslavil i jako spolutvůrce fiktivní postavy českého velikána Járy Cimrmana. Pro film i divadlo tvořil s dlouholetým spolupracovníkem Ladislavem Smoljakem. Od 70. let s ním napsal komedie Jáchyme, hoď ho do stroje!, Marečku, podejte mi pero!, Na samotě u lesa, Kulový blesk a satirický muzikál Trhák. Tvůrčí tandem Smoljak-Svěrák je podepsán pod snímky Jára Cimrman, ležící, spící, Rozpuštěný a vypuštěný a Nejistá sezóna.
 
Pohádky Ať žijí duchové! a Tři veteráni, komedie Vrchní, prchni!, adaptace Vojnovičova románu Život a neobyčejná dobrodružství vojína Ivana Čonkina, Lotrando a Zubejda a veselohry Vesničko má středisková a Obecná škola jsou filmy, k nimž Svěrák napsal scénáře samostatně. Pro syna Jana napsal rovněž příběh velkofilmu Tmavomodrý svět. Komedie Vratné lahve (2007) se stala nejnavštěvovanějším filmem roku. Zdeněk Svěrák byl za ni oceněn Českým lvem za nejlepší scénář a Zvláštním uznáním na 42. MFF Karlovy Vary, kde získal i diváckou cenu. V karlovarské soutěži získala v roce 2010 Zvláštní cenu poroty pohádka Kuky se vrací, v níž namluvil jednu z hlavních postav. V srpnu vstoupí do kin Tři bratři.
 
Jako svérázný komický typ se Svěrák uplatnil ve vedlejších úlohách mnoha veseloher, na nichž se většinou podílel i autorsky. Stál u vzniku centra pro pomoc paraplegikům Paraple, je oblíbeným autorem nejen dětských knih a textařem.
 
zdroj: ČTK